Veselazahrada - Aktuality

Jak probíhá melounová sezóna 2015?

Vážení zákazníci, rádi bychom Vás seznámili s průběhem letošní sezóny melounů.

5.10.2015

Sklizeno!!!

Vodní melouny jsou již pod střechou, cukrové jsme před mrazíky zakryli, aby mohly dozrát ještě zelené plody. Bohužel, některé dozrávající cukrové melouny sklidili jiní obyvatelé zahrady. Hraboši si opravdu pochutnali.

28.9.2015

Cukrové melouny na zemi na textilii již zcela podlehly plísni okurkové, rostliny na konstrukci se drží a stále rostou.

Vodní melouny ještě přirůstají, mladší plody ale vlivem deště popraskaly.

Rostliny ještě nasazují množství květů, za veder nelétal hmyz a květy rychle zascjhly, tak melouny nenasazovaly plody a teď to chtějí ještě dohnat.

18.9. 2015

Začíná se projevovat vliv silné ranní rosy u cukrových melounů. Rostliny ponechané na zemi jsou již napadené plísní okurkovou, není to zatím moc, ale už se objevila. Rostliny vedené na konstrukci jsou stále zcela zdravé (rychleji oschnou).

V letošním roce se u obou melounů vyskytl nevítaný škůdce - sviluška. Drobný pavouček neviditelný okem sedí na spodní straně listů a napichuje a vysává buňky listů. Nesnáší vodu a vlhko, takže si umíte představit, jak se v letošním počasí sviluška měla skvěle a vesele se množila a škodila. Pokud Vám náhle u melounu začaly žloutnout výhony a během týdne či dvou meloun přišel o listy - ty sežloutly a uschly, byla to sviluška. V předchozích letech jsme ji nikdy nezaznamenali. Účinná obrana je použití chemie či pravidelné namáčení všech listů, což u cukrového melounu vede ale k rozšíření plísně okurkové. Je potřeba ošetřovat hlavně spodní stranu listů, což může být někdy technický oříšek. Zase jsme o něco zkušenější.

plíseň okurková na cukrovém melounu

13.9.2015

V polovině září mají pěstitelé vodních melounů, kteří provedli výsadbu brzy, pody skoro sklizené a snězené. Horké léto způsobilo vysokou sladkost melounů, bohužel silné sucho bylo nevýhodné pro pěstitele s menší možností vydatně zalévat. Dle zpráv zákazníků se největší melouny tady na Severní Moravě pohybovaly okolo 9-10 kg. Voda chyběla a na velikosti to je vidět. Melouny, které byly vysazované později, přicházejí nyní do plné zralosti a díky dešťům se konečně zvětšují do pořádné velikosti.Už jsme mysleli, že budeme sklízet melouny v kapesní velikosti a stačilo pár deštíků a mají 9 kg za týden. Bohužel díky velkým výkyvům v přísunu vody některé plody popraskaly. Ale nebylo jich prasklých tolik jako vloni, kdy deště v druhé polovině léta byly přímo extrémní.

Zato cukrové melouny jsou v plné sklizni a díky opravdu subtropickému létu jsou extrémně sladké a voňavé. Přímo delikátní. Nejdříve začaly dozrávat v našem pokusu plody u rostlin ponechaných na zemi. Až zhruba 10 dní poté začaly dozrávat plody na rostlinách vedených na opoře, viz foto níže. Průměrná hmotnost je cca 1,2-1,4 kg. Melouny jsou letos opravdu fantastické, voňavé a extrémně sladké. Ty naše na zemi nejsou tak šťavnaté jak by měly být, museli jsme šetřit se zdrojem vody, ale zato jsou extrémně sladké. Melouny na opoře měly větší přísun vody a jsou krásně šťavnaté. Pomalu se vyrovnají přezrálým melounům v pěstírnách v Maďarsku, Slovensku či Rumunsku. Při sklizni jsme zjistili, že u nás odrůda Anasta neměkne, plody jsou v plné zralosti stále velmi tvrdé a nepruží pod tlakem prstů, takže jediné vodítko k určení zralosti je intenzivní vůně plodu. Proto je lépe sklízet cukrové melouny za slunečného počasí, kdy vůni dobře ucítíte, při teplotách 12°C, které byly tento týden se to špatně poznává, vůně není tak intenzivní.

18.8.2015

Roubované vodní melouny:

Kdo zariskoval a melouny vysadil velmi brzo, má již nyní na rostlinách první zralé melouny. Ostatním začínají dorůstat do té správné velikost. Konečně po úmorných vedrech prší a melopuny dostanou dostatečné množství vody. Většina rostlin ještě stále intenzivně roste a proto doporučujeme důkladně přihnojit, aby rostliny udržely co největší násadu plodů. Pokud máte rostlinu rozrostlou a plody ne a ne se objevit, je právě přihnojení ten nejdůležitější a nejnutnější zákrok. Pamatujte, že množství plodů závisí na množství živin. Doporučujeme náš vyzkoušený a oblíbený Kristalon plod-květ a nebo Yaramilakomplex. Teď už je vody dostatek, tak se nebojte melouny pořádně přihnojit.Ještě stále se to vyplatí, podzim je ještě daleko. Pár fotografií z našich, již tradičně posledních, neprodaných nalomených rostlinek na naší budoucí skalce (prozatím jen sklad ornice). Prozatím 10 plodů, výsadba byla na konci června, až co zbylo......

Roubované cukrové melouny:

I na cukrových melounech je již hezká násdada plodů, prozatím začínají dozrávat jen ve sklenících, ještě potřebují trošku času. Dozrávají obvykle hodně rychle za sebou, zrání není rozloženo postupně, jako u melounů vodních. Prozatím máme plody krásně velké, ale zcela tvrdé, bez známek jakéhokoliv dozrávání. Začalo pršet, proto doporučujeme ošetření proti plísni okurkové, aby melouny nedopadly jako v loňském roce, kdy podlehly plísni zcela. Letos děláme pokus, máme porost klasicky na zemi a porost na opoře, uvidíme, jak se budou při stejné péči oba porosty vyvíjet. Oba porosty máme mulčované ječnou slámou, aby nedocházelo k zašpinění rostlin zeminou při dešti. Taktéž doporučujeme ještě melouny přihnojit, jsou velmi úrodné ale taky velmi hladové. Přihnojení zajistí bohatou úrodu. Samozřejmě je v období dešťů důležitá ochrana proti plžům.

Zrají třešně, je právě nejvyšší čas na zásah proti molovce zeravové!

Součástí zahrad a někdy i skalek bývají jehličnaté dřeviny. Mnoho z nich je původem ze vzdálených koutů světa a v našich podmínkách dobře prospívá. Tak jako zeravy (Thuja) a cypřišky (Chamaecyparis). Problénm nastává v momentu, kdy se za těmito rostlinami přistěhují z jejich domoviny i jejich nepřátelé, škůdci a choroby. Tak jako jsme svědkem již delší dobu boje jírovců s klíněnkou, která ve své domovině má přirozené nepřátele a u nás vegetuje bez toho, že by ji někdo lovil, podobná potíž nastala i pro naše tolik oblíbené zeravy.

Zhruba okolo roku 1988 se do ČR přistěhoval malý nenápadný motýlek zvaný molovka zeravová -Argyresthia thuniella a tímto rokem nastal pomalu postupující problém živých plotů v mnoha částech naší republiky.

Molovka zeravová, malý nenápadný šedý motýlek velikosti molice je největším ohrožením pro zeravy a v posledních letech i pro cypřišky. Nemá v našich podmínkách nepřátele a množí se v zástavbách rodinných domů plných živých plotů naprosto bez omezení.

Čím molovka škodí?

Dospělec klade do větviček zeravu vajíčka, z nich se líhnou larvičky, které žijí v pletivech uvnitř a vykusují je. Poškozená část po čase uschne. Larvy se zakuklí a na začátku léta ( pro orientaci v době zrání třešní) se líhnou a vylétají ven. To je jediné období, kdy je možná účinná ochrana rostlin.V tomto období cca 3-4 týdny můžeme v okolí zeravů vidět drobné šedé motýlky, podobné molici skleníkové. Když se větvemi zatřese, vzlétne z keře hejno těchto motýlků. Pokud se problém neřeší, dokáže molovka zničit rostlinu během několika let. K úspěšné ochraně je důležité, aby ochrana probíhala i v okolních zahradách, jinak na zeravy budou nalétávat jedinci od sousedů.

Jak poznáme napadení molovkou, pokud nebude zrovna aktivita dospělců? Usychající části větviček mají viditelný vpich po nabodnutí molovkou, vykousaná uschlá část je jasně ohraničená, na rozdíl od napadení houbovými chorobami, kdy oschlá část má nepravidelný okraj. Při podrobném zkoumání pod lupou je vidět vnitřní vykousání a larvička ve větvičce. Molovky poškozují jen zelené části rostliny, ty následně uschnou a odlamují se při větším větru.

Větvičky zničené molovkou u Chamaecyparis lawsoniana - cypřišku

Jak na molovku? Likvidace larev uvnitř rostliny je komplikovaná a u větších rostlin nereálná. V období vylétání dospělců ale můžeme omezit postřikem jejich počet. Můžeme použít přípravky na bázi pyrethroidů, jako např. Karate nebo Decis. Postřik je dobré po 10-14 dnech opakovat. Je dobré ošetřit co největší plochu rostliny, co nám naše technické vybavení a dosah postřikovače dovolí. Pokud chceme mít dlouhodobější efekt, je dobré postřik opakovat více let po sobě.Pokud v sousedství rostou zeravy a nkdo je neošetřuje, nezbyde Vám než čekat, až pod náletem molovky uhynou a molovka se z nich už k vám nebude šířit. Do té doby bude každoroční postřik nutný. Pamatujte na to, že pyrethroidy přestávají účinkovat při teplotách nad 20 °C. Proto je nutné ošetřovat rostliny postřikem za chladnějšího počasí.

Rostliny poškozené molovkou jsou náchylnější na napadení houbovými chorobami, proto k postřikům přidejte i přípravky proti houbovým chorobám, například Dithane a listové hnojivo - doporučujeme hnojiva s vyšším obsahem hořčíku a před zimou rostliny důkladně zalijte, aby netrpěly zimními holomrazy.

Přejeme hezké léto.

Skrytí nepřátelé skalniček a trvalek

Vážení pěstitelé skalniček i dalších rostlin. Začínají se objevovat naši stálí průvodci zahradničením - škůdci. Proto přinášíme několik informací.

V tomto článku se věnujeme neviditelným škůdcům, jejichž následky na rostlinách jsou ovšem velmi viditelné.

Vybrali jsme několik nejdůleitějších a nejčastějších škůdců, dobře skrytých našim očím.

1) housenky osenic - osenice běžně potkáváme a ani nevíme, jak nám jejich potomci můžou zkomplikovat zahradničení. Osenice jsou běžní šedí obyčejní všudypřítomní noční motýli - můry. Osenic, škodících na rostlinách je více druhů, pro laika je obtížné je od sebe rozpoznat, ale celkově škodí všechny stejně. Jejich larvy stejně jako dospělí motýli jsou aktivní v noci. Přes den jsou housenky skryté v zemi nebo pod listy poblíž rostliny,kterou ožírají. V noci vylézají a způsobují nepravidelné ožery listů, stonků, květů. Ožírají nejmladší a nejměkčí části rostlin. Ráno po nich najdeme pouze okousané listy a housenčí trus, který nám je pomůže dentifikovat. Osence rychle rostou a rychle a hodně žerou, během několika dní jsou schopné způsobit i hložír, u mladých rostlin a menších sazenic je požer likvidační. Jak se bránit? Osenice kladou vajíčka v druhé polovině léta a po vylíhnutí se objevuje nejvíce požerů. Housenky se na zimu schovávají do země nebo pod staré výhony a listy. Na jaře po oteplení pokračují ještě chvíli v požerech a potom se kuklí. Při podzimním a jarním čištění zahrady jich můžeme hodně najít a zlikidovat, Abychom nemuseli jako detektivové číhat v noci na housenky nebo prohledat záhonky, můžeme použít některý z přípravků na ochranu rostlin. Máme odzkoušené přípravky Spintor a Steward. Je nutné ale zasáhnout v době, když housenky aktivně žerou Jakmile zalezou do zimního úkrytu, postřik nezabere.

2) larvy lalokonosce - lalokonosec rýhovaný a lalokonosec libečkový jsou nejčastějšími zástupci rodu lalokonosec. Již z názvu vyplývá, že se jedná o druh nosatce, obyčejného šedohnědého brouka o velikosti cca 5 mm, se srostlými krovkami a výrazným ústním ústrojím- nosem. Brouk je hojně rošířený, jako potrava mu slouží listy a nadzemní části rostlin. Typické pro požer dospělým broukem jsou přesné kruhovité výkusy, jako od kružítka, od okraje listů. Dospělci nelétají, všichni jedinci jsou samičky,které se rozmnožují partenogeneticky - bez oplodnění. 1 samička zvládne naklást až 1000 vajíček. Samotní brouci nezpůsobují až takové škody, daleko agresivnější jsou jejich larvy. Jsou to typické broučí larvy, bez noh, vypadají k nerozezání od červů z lískových ořechů. Dospělá samička klade vajíčka ke kořenovým krčkům rostlin do vlhčích míst asi v polovině léta, vylíhlé larvy okusují kořenový systém a kořenové krčky, přezimují jako larvy a příští rok na jaře se zakuklí, dospělci se líhnou zhruba od května. Larvy dokážou během krátké doby zcela zlikvidovat i větší rostliny. Mezi jejich nejoblíbenější patří většina vřesovištních rostlin, jako například azalky a rhododendrony, dále většina vlhkomilných trvalek a skalniček, rádi si pochutnají i na růžích a jiných dřevinách. Ochrana spočívá v likvidaci dospělců postřikem přípravky proti broukům, těch je na trhu poměrně dost. Je potřeba pravidelně opakovat ošetření, dospělci sice nelétají, ale mohou přijít ze sousedních porostů. Proti larvám je nejúčinnější biologická ochrana pomocí parazitických hlístic rodu Heterorrhabditis. Je třeba dodržet klimatické podmínky a přesně návod na aplikaci, jedná se o živé tvory, kteří napadají a parazitují na larvách lalokonosců. Napadené larvy lalokonosců změní barvu ze světle smetanové na tmavě šedou.Tím poznáme, že zásah byl účinný

3. larvy tiplic - další ze škůdců milujících vlhký humus. S tiplicemi se setkáváme pravidelně celé léto. Dospělci tiplic vypadají jako přerostlí komáři. Živí se nektarem z květů a jejich život je poměrně krátký. Zato jejich potomci dokáží způsobit pěstitelům rostlin velké starosti. Žijí v půdě, nevylézají na povrch, okusují kořeny a překusují kořenové krčky, milují humózní a vlhčí stanoviště. Nejčastěji se s tiplicemi setkávají pěstitelé zeleniny ve sklenících, kdy tiplice během několika dní dokážou zlikvidovat výsadbu papriky nebo rajčat. Venku tiplice žijí ve stinnějších partijích zahrady, neokusují dřeviny, jako například lalokonosci, ale pouze byliny- bohyšky,dlužichy, letničky, sazenice zeleniny a podobně. Proti dospělcům se dají použít postřiky - přípravky proti blanokřídlému hmyzu, ale postřiky nejsou příliš účinné řešení, tiplice létají ve velkém areálu a nepravidelně celé léto kladou vajíčka ke kořenům rostlin. Ani proti larvám se nedá moc účinně bojovat, je podstatné správně identifikovat, že se jedná o tiplice, jsou nenápadné barvy a v půdě špatně viditelné. Při napadení a nálezu zvadlých překousaných rostlin můžeme půdu dezinfikovat aplikací dusíkatého vápna podle návodu k použití.

Jak ostříhat levanduli?

Často k nám přichází dotaz zda, jak a kdy stříhat levandule, proto tento dotaz zodpovídáme v násedujícím článku.

Brzké jarní období je nejvhodnější k hlubšímu a tvarovacímu řezu stálezelených trvalek. Stálezelené a částečně dřevnatějící druhy trvalek, jako jsou například levandule, ožanka (Teucrium), devaterník, šalvěj a další, lze v jarním období na začátku rašení výrazně zmladit.

Proč na jaře?

Nejčastější chybou při tvarování a řezu těchto rostlin bývá hlubší sestříhnutí na podzim. Rostliny při radikálním zásahu nejsou schopné zahojit rány a těmi se do rostlin dostane voda a infekce a rostliny během zimy mohou infekcím podlehnout. Na jaře se rány hojí mnohem lépe. Jarní období je pro řez vhodnější i z toho důvodu, že při silnějších mrazech v zimě stálezelené trvalky často omrznou a na jaře odstraníme i tyto omrzlé části. Při silném sestřihnutí na podzim zůstane rostlině méně částí k přezimování a ty když zmrznou, rostlina nemá z čeho regenerovat. Při přezimování celé neporušené rostliny je reálnější šance, že alespoň nějaké pupeny přežily mráz. Ideální období, kdy je možné s minimálním nebezpečím úhynu stálezelené trvalky sestřihnout je jarní období na začátku rašení. V době, kdy již jsou jasně vidtelné otevřené pupeny.

Jak na to? Zkracujeme celé výhony nejlépe nůžkami, na rostlině vždy musí zůstat mladé živé pupeny, nikdy nesestřihujte rostlinu až do dřevnaté části, která již pupeny nemá. Stejný řez můžeme provést i u stálezelených skalniček (Dianthus, Phlox), pokud je potřebujeme vytvarovat či zmenšit, ale u těch na jaře kvetoucích doporučujeme řezat až po odkvětu, abychom se nepřipravili o květy.

Jak tedy na levandule?

Jarní řez:

Z naší dlouhodobé zkušenosti doporučujeme levandule pravidelně zmlazovat, často stříhané rostliny si udržují ve spodní části keře velké množství adventivních (záložních) pupenů a v případě silného poškození horních částí mrazem mají z čeho regenerovat.

Levandule je dobré stříhat pravidelně už od výsadby na stanoviště.

Mladé rozvětvené keříky lze sestřihnout už na výšku 5-8 cm. Důležité je, aby na zbylé části zůstalo dostatek aktivních pupenů. Nikdy se nesmí rostlina sestřihnout tak, že zůstane jen zdřevnatělá část bez pupenů, to ji odsoudíme k záhubě, nemá už z čeho pokračovat v růstu. Pravidelně stříhané levandule si udržují u báze množství aktivních pupenů a každoročně je můžeme hluboce sestřihnout. Starší keře, které nebyly pravidelně stříhány, je vhodnější sestřihnout jen částěčně, vždy tak, aby rostlině zůstala alespoň nějaká část neostříhaná. Staré, nikdy nestříhané a silně dřevnaté rostliny už raději nestříhejte, jen odstraňte odkvetlé a odumřelé části.

Mezi odrůdami a druhy levandulí jsou rozdíly. Bujně rostoucí odrůdy, které rychle rostou a rychle dřevnatí, nelze stříhat moc hluboko, ve spodních částech obvykle nemají aktivní pupeny, bíle kvetoucí odrůdy zpětný řez snášejí hůře než běžné modré odrůdy. U běžných modrých odrůd pravidelný jarní sestřih doporučujeme. Sestřihnuté rostliny kvetou stejně bohatě, jen zhruba o2-3 týdny později, než ty neostříhané. Řezem si navíc zajistíme, že budou keře krásně husté, bohatě větvené a bez opelichaných částí.

Letní řez:

V létě po odkvetení rostliny ostříhejte jen odkvetlé části květů, v této době stříhejte hlouběji rostliny jen v případě, že máte levanduli určenou pro sklizeň výhonů pro sušení či jiné využití. Ani pro sušení by ale neměl být řez příliš hluboký, rostlina musí být schopna rány zacelit do podzimu, kdy její růstová aktivita zcela ustává.

Na obrázcích dále je jarní řez pravidelně každoročně zmlazovaného keře levandule druhu Lavandula angustifolia ´Hidcote Blue´.

březen 2014

duben 2014

červenec 2014

Vaše Veselá zahrada.