logo
   Veselá Zahrada
Veselá zahrada
Skalničky
Keramika
Kontakty
Odkazy
Nákupní košík
Obsah košíku
Váš košík je prázdný



Domů arrow Veselá zahrada arrow Aktuality
Aktuality
Zrají třešně, je právě nejvyšší čas na zásah proti molovce zeravové!

Součástí zahrad a někdy i skalek bývají jehličnaté dřeviny. Mnoho z nich je původem ze vzdálených koutů světa a v našich podmínkách dobře prospívá. Tak jako zeravy (Thuja) a cypřišky (Chamaecyparis). Problénm nastává v momentu, kdy se za těmito rostlinami přistěhují z jejich domoviny i jejich nepřátelé, škůdci a choroby.  Tak jako jsme svědkem již delší dobu boje jírovců s klíněnkou, která ve své domovině má přirozené nepřátele a  u nás vegetuje bez toho, že by ji někdo lovil, podobná potíž nastala i pro naše tolik oblíbené zeravy.

Zhruba okolo roku 1988 se do ČR přistěhoval malý nenápadný motýlek zvaný molovka zeravová -Argyresthia thuniella  a tímto rokem nastal pomalu postupující problém  živých plotů v mnoha částech naší republiky.

Molovka zeravová, malý nenápadný šedý motýlek velikosti molice je největším ohrožením pro zeravy a v posledních letech i pro cypřišky. Nemá v našich podmínkách nepřátele a množí se v zástavbách rodinných domů plných živých plotů naprosto bez omezení.

Čím molovka škodí?

Dospělec klade do větviček zeravu vajíčka,  z nich se líhnou larvičky, které žijí v pletivech uvnitř a vykusují je. Poškozená část po čase uschne. Larvy se zakuklí a na začátku léta ( pro orientaci v době zrání třešní) se líhnou a vylétají ven. To je jediné období, kdy je možná účinná ochrana rostlin.V tomto  období cca 3-4 týdny můžeme v okolí zeravů vidět drobné šedé motýlky, podobné molici skleníkové. Když se větvemi zatřese, vzlétne z keře hejno těchto motýlků. Pokud se problém neřeší, dokáže molovka zničit  rostlinu během několika let. K úspěšné ochraně je důležité, aby ochrana probíhala i v okolních zahradách, jinak na zeravy budou nalétávat  jedinci od sousedů.

Jak poznáme napadení molovkou, pokud nebude zrovna aktivita dospělců? Usychající části větviček mají viditelný vpich po nabodnutí molovkou, vykousaná uschlá část je jasně ohraničená, na rozdíl od napadení houbovými chorobami, kdy oschlá část má nepravidelný okraj. Při podrobném zkoumání pod lupou je vidět vnitřní vykousání a larvička ve větvičce. Molovky poškozují jen zelené části rostliny, ty následně uschnou a odlamují se při větším větru.

  molovka_zeravova_2.jpg molovka_zeravov.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Větvičky zničené molovkou u Chamaecyparis lawsoniana - cypřišku

Jak na molovku?  Likvidace larev uvnitř rostliny je komplikovaná a u větších rostlin nereálná. V období vylétání dospělců ale můžeme omezit postřikem jejich počet. Můžeme použít přípravky na bázi pyrethroidů, jako např. Karate nebo Decis. Postřik je dobré po 10-14 dnech opakovat. Je dobré ošetřit co největší plochu rostliny, co nám naše technické vybavení a dosah postřikovače dovolí. Pokud  chceme mít dlouhodobější efekt, je dobré postřik opakovat více let po sobě.Pokud v sousedství rostou zeravy a nkdo je neošetřuje, nezbyde Vám než čekat, až pod náletem molovky uhynou a molovka se z nich už k vám nebude šířit. Do té doby bude každoroční postřik nutný. Pamatujte na to, že pyrethroidy přestávají účinkovat při teplotách nad 20 °C. Proto je nutné ošetřovat rostliny postřikem za chladnějšího počasí.

Rostliny poškozené molovkou jsou náchylnější na napadení houbovými chorobami, proto k postřikům přidejte i přípravky proti houbovým chorobám, například Dithane a listové hnojivo - doporučujeme hnojiva s vyšším obsahem hořčíku a před zimou rostliny důkladně zalijte, aby netrpěly zimními holomrazy. 

Přejeme hezké léto.

 
Pozor na letní vedra !

Opět začínají letní vedra.  Teploty, které rozradostní děti, provozovatele koupališť a zmrzlinových stánků, přidávají skalničkářům vrásky na čele.

Jelikož letos určitě nejsou poslední, přinášíme pár informací, jak minimalizovat stres skalniček v případě, že nastanou  tropy.

Celý článek...
 
Skrytí nepřátelé skalniček a trvalek

Vážení pěstitelé skalniček i dalších rostlin. Začínají se objevovat naši stálí průvodci zahradničením  - škůdci.  Proto přinášíme několik informací. 

V tomto článku se věnujeme neviditelným škůdcům, jejichž následky na rostlinách jsou ovšem velmi viditelné.

Vybrali jsme několik nejdůleitějších a nejčastějších škůdců, dobře skrytých našim očím.

 

1) housenky osenic  - osenice běžně potkáváme a ani nevíme, jak nám jejich potomci můžou zkomplikovat zahradničení. Osenice jsou běžní šedí obyčejní všudypřítomní noční motýli - můry.  Osenic, škodících na rostlinách je více druhů, pro laika je obtížné je od sebe rozpoznat, ale celkově škodí všechny stejně. Jejich larvy stejně jako dospělí motýli jsou aktivní v noci. Přes den jsou housenky skryté v zemi nebo pod listy poblíž rostliny,kterou ožírají. V noci vylézají a způsobují nepravidelné ožery listů, stonků, květů. Ožírají nejmladší a nejměkčí části rostlin. Ráno po nich najdeme pouze okousané listy a housenčí trus, který nám je pomůže dentifikovat. Osence rychle rostou a rychle a hodně žerou, během několika dní jsou schopné způsobit i hložír, u mladých rostlin a menších sazenic je požer likvidační. Jak se bránit? Osenice kladou vajíčka v druhé polovině léta a po vylíhnutí se objevuje nejvíce požerů. Housenky se na zimu schovávají do země nebo pod staré výhony a listy. Na jaře po oteplení pokračují ještě chvíli v požerech a potom se kuklí. Při podzimním a jarním čištění zahrady jich můžeme hodně najít a zlikidovat, Abychom nemuseli jako detektivové číhat v noci na housenky nebo prohledat záhonky, můžeme použít některý z přípravků na ochranu rostlin. Máme odzkoušené přípravky Spintor a Steward. Je nutné ale zasáhnout v době, když housenky aktivně žerou Jakmile zalezou do zimního úkrytu, postřik  nezabere.

osenice.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2) larvy lalokonosce - lalokonosec rýhovaný a lalokonosec libečkový jsou nejčastějšími zástupci rodu lalokonosec. Již z názvu vyplývá, že se jedná o druh nosatce, obyčejného šedohnědého brouka o velikosti cca 5 mm, se srostlými krovkami a výrazným ústním ústrojím- nosem. Brouk je hojně rošířený, jako potrava mu slouží listy a nadzemní části rostlin. Typické pro požer dospělým broukem jsou přesné kruhovité výkusy, jako od kružítka, od okraje listů. Dospělci nelétají, všichni jedinci jsou samičky,které se rozmnožují partenogeneticky - bez oplodnění. 1 samička zvládne naklást až  1000 vajíček.  Samotní brouci nezpůsobují až takové škody, daleko agresivnější jsou jejich larvy. Jsou to typické broučí larvy, bez noh, vypadají k nerozezání od červů z lískových ořechů. Dospělá samička klade vajíčka ke kořenovým krčkům rostlin do vlhčích míst asi v polovině léta, vylíhlé larvy okusují kořenový systém a kořenové krčky, přezimují jako larvy a příští rok na jaře se zakuklí, dospělci se líhnou zhruba od května. Larvy dokážou během krátké doby zcela zlikvidovat i větší rostliny. Mezi jejich nejoblíbenější patří většina vřesovištních rostlin, jako například azalky a rhododendrony, dále většina vlhkomilných trvalek a skalniček, rádi si pochutnají i na růžích a jiných dřevinách. Ochrana spočívá v likvidaci dospělců postřikem přípravky proti broukům, těch je na trhu poměrně dost. Je potřeba pravidelně opakovat ošetření, dospělci sice nelétají, ale mohou přijít ze sousedních porostů. Proti larvám je nejúčinnější biologická ochrana pomocí parazitických hlístic rodu Heterorrhabditis. Je třeba dodržet klimatické podmínky a přesně návod na aplikaci, jedná se o živé tvory, kteří napadají  a parazitují na larvách lalokonosců. Napadené larvy lalokonosců změní barvu ze světle smetanové na tmavě šedou.Tím poznáme, že zásah byl účinný

  lalokonosec.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3. larvy tiplic - další ze škůdců milujících vlhký humus. S tiplicemi se setkáváme pravidelně celé léto. Dospělci tiplic vypadají jako přerostlí komáři. Živí se nektarem z květů a jejich život je poměrně krátký. Zato jejich potomci dokáží způsobit pěstitelům rostlin velké starosti. Žijí v půdě, nevylézají na povrch, okusují kořeny a překusují kořenové krčky, milují humózní a vlhčí stanoviště. Nejčastěji se s tiplicemi setkávají pěstitelé zeleniny ve sklenících, kdy tiplice během několika dní dokážou zlikvidovat výsadbu papriky nebo rajčat. Venku tiplice žijí ve stinnějších partijích zahrady, neokusují dřeviny, jako například lalokonosci, ale pouze byliny- bohyšky,dlužichy, letničky, sazenice zeleniny a podobně. Proti dospělcům se dají použít postřiky  - přípravky proti  blanokřídlému hmyzu, ale postřiky nejsou příliš účinné řešení, tiplice létají ve velkém areálu a nepravidelně celé léto kladou vajíčka ke kořenům rostlin. Ani proti larvám se nedá moc účinně bojovat, je podstatné správně identifikovat, že se jedná o tiplice, jsou nenápadné barvy a v půdě  špatně viditelné. Při napadení  a nálezu zvadlých překousaných rostlin můžeme půdu dezinfikovat aplikací dusíkatého vápna podle návodu k použití. 

  tiplice.jpg

 

 

 
Jak ostříhat levanduli?

Často k nám přichází dotaz zda, jak a kdy stříhat levandule, proto tento dotaz zodpovídáme v násedujícím článku.

Brzké jarní období je nejvhodnější k hlubšímu a tvarovacímu řezu stálezelených trvalek. Stálezelené a částečně dřevnatějící druhy trvalek, jako jsou například levandule, ožanka (Teucrium), devaterník, šalvěj a další, lze v jarním období na začátku rašení výrazně zmladit.

Proč na jaře?

Nejčastější chybou při tvarování a řezu těchto rostlin bývá hlubší sestříhnutí na podzim. Rostliny při radikálním zásahu nejsou schopné zahojit rány a těmi se do rostlin dostane voda a infekce a rostliny během zimy mohou infekcím podlehnout. Na jaře se rány hojí mnohem lépe. Jarní období je pro řez vhodnější i z toho důvodu, že při silnějších mrazech v zimě stálezelené trvalky často omrznou a na jaře odstraníme i tyto omrzlé části. Při silném sestřihnutí na podzim zůstane rostlině méně částí k přezimování a ty když zmrznou, rostlina nemá z čeho regenerovat. Při přezimování celé neporušené rostliny je reálnější šance, že alespoň nějaké pupeny přežily mráz. Ideální období, kdy je možné s minimálním nebezpečím úhynu stálezelené trvalky sestřihnout je jarní období na začátku rašení. V době, kdy již jsou jasně vidtelné otevřené pupeny.

Jak na to?  Zkracujeme celé výhony nejlépe nůžkami, na rostlině vždy musí zůstat mladé živé pupeny, nikdy nesestřihujte rostlinu až do dřevnaté části, která již pupeny nemá. Stejný řez můžeme provést i u stálezelených skalniček (Dianthus, Phlox), pokud je potřebujeme vytvarovat či zmenšit,  ale u těch na jaře kvetoucích doporučujeme řezat až po odkvětu, abychom se nepřipravili o květy.

Jak tedy na levandule?

Jarní řez:

Z naší dlouhodobé zkušenosti doporučujeme levandule pravidelně zmlazovat, často stříhané rostliny si udržují ve spodní části keře velké množství adventivních (záložních) pupenů a v případě silného poškození  horních částí mrazem mají z čeho regenerovat.

Levandule  je dobré stříhat pravidelně už od výsadby na stanoviště.

Mladé rozvětvené keříky lze sestřihnout už na výšku 5-8 cm. Důležité je, aby na zbylé části zůstalo dostatek aktivních pupenů. Nikdy se nesmí rostlina sestřihnout tak, že zůstane jen zdřevnatělá část bez pupenů, to ji odsoudíme k záhubě, nemá už z čeho pokračovat v růstu. Pravidelně stříhané levandule si udržují u báze množství aktivních pupenů a každoročně je můžeme hluboce sestřihnout. Starší keře, které nebyly pravidelně stříhány,  je vhodnější sestřihnout jen částěčně, vždy tak, aby rostlině zůstala alespoň nějaká část neostříhaná. Staré, nikdy nestříhané a silně dřevnaté rostliny už raději nestříhejte, jen odstraňte odkvetlé a odumřelé části.

Mezi odrůdami a druhy levandulí jsou rozdíly. Bujně rostoucí odrůdy, které rychle rostou a rychle dřevnatí, nelze stříhat moc hluboko, ve spodních částech obvykle nemají aktivní pupeny,  bíle kvetoucí odrůdy zpětný řez snášejí hůře než běžné  modré odrůdy.  U běžných modrých odrůd  pravidelný jarní sestřih doporučujeme.  Sestřihnuté rostliny kvetou stejně  bohatě, jen zhruba o2-3 týdny později, než ty neostříhané. Řezem si navíc zajistíme, že budou keře krásně husté, bohatě větvené a bez opelichaných částí.

Letní řez:

V létě po odkvetení rostliny ostříhejte jen odkvetlé části květů, v této době stříhejte hlouběji rostliny jen v případě, že máte levanduli určenou pro sklizeň výhonů pro sušení či jiné využití. Ani pro sušení by ale neměl být řez příliš hluboký, rostlina musí být schopna rány zacelit do podzimu, kdy její růstová aktivita zcela ustává. 

Na obrázcích dále  je jarní řez pravidelně každoročně zmlazovaného keře levandule druhu  Lavandula angustifolia ´Hidcote Blue´.

 

levandule_0.jpg

strihani_levandule_1.jpg  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

březen 2014

 

  strihani_levandule_2.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

duben 2014

strihani_levandule_3.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

červenec 2014

Vaše Veselá zahrada.

 
Pozvánka na výstavu Moravskokrumlovských výtvarníků

Pokud se budete pohybovat v okolí Brna a Moravského Krumlova, přijďte na výstavu Moravskokrumlovských výtvarníků. Keramická dílna Veselá zahrada tam bude vystavovat něco ze své tvorby.

Výstava se koná v galerii Knížecí dům na náměstí v Moravském Krumlově od 7.4. do 24.5.2015, vernisáž je 7.4. v 18,oo hodin.

Srdečně vás zve Radmila Šteffková.

11075234_987714581238701_8782951011006886648_n.jpg

 
Pozvánka na vernisáž výstavy-"Ze života čmeláka"

Zvu všechny zákazníky a přátele na zajímavou vernisáž konanou ve čtvrtek 12.března 2015 v 17,00 hodin v Brušperské galerii Chagall, která se nachází v podloubí náměstí. Výstava končí 13.5.2015.  Doporučuji nastudovat život čmeláka. :-) Hudba a pohoštění je samozřejmostí.

Radmila Šteffková

Otvírací doba Galerie Výtvarného centra Chagall Brušperk: Úterý- Pátek 12:00 - 17:00,  Sobota 09:00 - 12:30,   Neděle 13:00 - 17:00

  pozvanka__osobni.jpg

 
U nás vyberete dárek opravdu originální!

Nevíte si rady s dárkem? Stavte se v keramické dílně Veselé zahrady. Máme otevřeno celoročně a plno veselé a originální keramiky. Třeba tato nebezpečná dóza na cukroví, oceníte, pokud máte mlsné děti! A pokud by jste neměli odvahu sami něco vybrat, máme k dispozici dárkové poukazy.

Těší se na vás Radmila Šteffková, Zuzana Kašparová a Martina Janošcová.

 

pirana.jpg
 
Jak ochránit skalničky a trvalky před zimními vrtochy?

Nadcházející počasí nám dává vědět, jak vrtošivá umí zima být.  Ledovka a souvislá vrstva namrzajícího mrholení nepřispívá k tomu, aby naše skalky a zahrady prosperovaly a vzkvétaly, jak bychom si přáli.

Jak reagovat, když se objeví negativní jevy našich zim v nížiině?

Máme pár tipů, každoročně zkoušíme a reagujeme na některé rozmary počasí. 

1)  ledovka  - při včasné reakci můžeme poškození rostlin namrzlou vrstvou ledu zmírnit nadkrytím skalky a koryt ideálně vrstvou chvojí, která zachytí namrzající vodu a skalničky se nedostanou do ledového sevření. Pokud nejsme schopni nachystat chvojí včas, poslouží stejně dobře netkaná bíál textilie a v případě katastrofy jakákoliv nadkrývací plachta či textilie z prodyšného materiálu. podstatné je, aby se voda nedostala na podchlazené zelené části rostlin, které dokáže při déletrvající námraze zcela udusit. U ledovky je nejdůležitější velmi rychlá reakce. Jakmle ledovka odtaje, můžeme zakytí opět odstranit. V žádném případě namrzlé rostliny nerozehřívejte násilím, čím pomaleji a přirozeněji rozmrznou, tím menší budou škody.

  zakryti_chvojim.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zakryti_plachtou.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2) holomráz - běžným nížiinným jevem bývá silný mráz při úplném nedostatku sněhu. Horské druhy jsou celou zimu pod souvislou vrstvou prašanu jako v peřince, v nížině jim to nemůeme dopřát. Holomazy škodí i zatahujícím druhům skalniček a trvalek, půda promrzne do velké hloubky a dojde k nevratnému poškození kořenů a zimujících pupenů.  Nejhorší kombinace bývá holomráz  se slunečním svitem a větrem. Slunce a vítr způsobí, že ze zelených částí rostlin velmi rychle vysublimuje voda a rostliny nezmrznou ,jak by se dalo očekávat, ale uschnou, zimní slunce a vítr je spálí a vysuší.Jaké můžeme provést preventivní opatření?  Pro stálezelené rostliny je důležité, aby před příchodem mrazů byly dobře zásobené vodou, když je suchý podzim, je ideální důkladná zálivka. Při povolení mrazů, pokud to počasí dovolí je pořeba zálivku zopakovat.  Ostré slunce a vítr můžeme zmírnit nadkrytím rostlin například chvojím, ideálně takovým, aby hned neopadalo, nebo můžeme použít několik vrstev zelené stínovací textilie. Při silných mrazem můžeme chránit i zatahující druhy trvalek vrstvou mulče, například chvojím nebo kůrou, popřípadě slámou. Mulč ihned po skončení mrazů odstraňjeme.

  zakryti_skalky_chvojim.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3) rozbředlý sníh - opět pro většinu vysokohorskch rostlin jev cela neznámý, neumí se s ním vyrovnat. Skalničky se při zimním tání  a při dešti se sněhem po delší době v rozbředlém sněhu udusí a uhnijí. Proto důležitá drenáž, v dobře založené skalce s kvalitní drenáží se voda z rozbředlého sněhu dlouho neudrží a odteče pryč.  Bohužel v situaci,kdy čerstvě rozbředlý sníh zmrzne a všechny rostliny zamrznou do ledu se nedá nic dělat, snad je doufat. Tato situace se obvykle objevuje až  v brzkém jaru, při tání sněhu.

Přejeme Vám zimu bez komplikací a hodně radosti z rostlin opět na jaře.

 
Jak ostříhat vřesy?

Vážení a milí  pěstitelé a milovníci rostlin.

Nastává čas, kdy většina odrůd vřesů, které máme na naší zahradě odkvetla. Pokud  jste si vřes nezakoupili jako sezónní dekoraci do truhlíku či nádob a máte jej na trvalém stanovišti nebo ho tam po odkvětu míníte nasadit, bude se Vám hodit tento krátký návod.

Vřesy (Calluna vulgaris), které kvetou od srpna podle odrůd během celého podzimu a vřesovce (Erica), které mají jarní i podzimní dobu kvetení podle konkrétního druhu vřesovce, vykvétají postupně jednotlivými kvítky po celé délce jednoletých (tento rok narostlých) výhonů. Starší výhony nekvetou. Přirozenou vlastností těchto stálezelených rostlin je, že kvetoucí část výhonu po odkvětu zůstává holá, bez lístků a nového obrostu. V růstu po odkvětu pokračují pouze zelené špičky výhonů. Tím nastává situace, že z krásného hustého kompaktního keříku, zakoupeného v zahradnictví po několika letech vznikne  z našehop ohledu opelichaný nevzhledný keřík se spoustou holých větviček. Celkově potom rostlina vypadá opelichaně.

Abychom této situaci předešli a těšili se z krásných hustých huňatých keříků, je důležité provést u vřesů po odkvětu zpětný řez, který tuto jejich nepříjemnou vlastnost napraví. Při tomto řezu se nůžkami odstraní celá odkvetlá část, ustřihne se celá větvička až pod nejspodnějším květem.  U vřesů se řez provádí obvykle na podzim po odkvětu, u hodně pozdně kvetoucích odrůd a tzv.poupatových odrůd, které jsou barevné až do mrazů, můžeme stříhat i brzy na jaře při začátku rašení, u vřesovců vždy po odkvětu.

Vřesy po sestřihnutí začnou rašit z neopelichané spodní části a delší dobu zůstanou husté a kompaktní. Řez je potřeba opakovat každoročně pro udržení hezkého tvaru keříku.

Přejeme hodně úspěchů při pěstování.

 

 1) před zpětným řezem

  ves.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2) řez 

vres_1.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  3) ostříhaná rostlina

vres_2.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4) odkvetlé odstraněné větvičky 

vres4.jpg

 

 
Jaká byla melounová sezóna 2014?

Milí zahrádkáři a milovníci melounů, sezóna melounů je definitivně ukončená, všechny, i ty poslední uskladněné plody jsou snědené. Jaká tedy byla letošní sezóna?

U nás na severní Moravě byl začátek sezóny teplý, ale velmi suchý, během 3 měsíců napršelo sotva 30mm srážek, což je opravdu málo. Kdo dodržel naše rady ohledně zálivky a kdo zariskoval a vysadil melouny ihned po 15.5.  měl krásnou úrodu. Očekávané pozdní jarní mrazíky naštěstí nepřišly,  a tak se riskantní výsadba vyplatila. Vodní melouny  potřebují opravdu teplo a vodu, take bylo nutné zalívat a zalívat. Od začátku července se situace obrátila a začaly vydatné deště kombinované s tropickými vedry.  Melouny začaly růst jako o závod.   Bohužel v srpnu již některé rychle narostlé melouny popraskaly a také bylo důležité zvládnout invazi slimáků. Celkově ale byla sezóna velmi úspěšná, na naší rostlině v zahradnictví vyrostlo krásných 15 plodů, všechny okolo 6-7 kg. Pěstitelé z Čech byli krapet úspěšnější vzhledem k příznivějšímu průběhu počasí, tam se urodily i plody o hmotnosti 15 kg.

Cukrové melouny  na tom byly letos hůř, vzhledem k jejich citlivosti na plíseň okurkovou.  Začátek sezóny byl skvělý, rostliny dorostly do neskutečné plochy. Zůstalo nám neprodaných 7 sazeniček  roubovaných cukrových melounů, ty jsme vysadili na mučovací textilii a vydatně pohnojili hnojivem Yara Mila Komplex a vyplozeným žampionovým substrátem. Rostliny nasadily neskutečné množství plodů. Potom ale začalo tropické dusno a častými dešti a i přes včasné a intenzivní ochranné postřiky nakonec plíseň vyhrála a melouny napadla. Než ale melouny zcela podlehly, stihlo dozrát asi 50 plodů o hmotnosti do 1 kg. Vzhledem k postupujcí plisni dozrály bohužel všechny najednou a tak jsme je urychleně rozdávali. Byly ale i přes napadení plísní krásně oranžové a sladké. Plody, které jsme nesklidili včas, okamžitě nakousali mravenci a jiná melounůchtivá havěť.

 Příští sezónu zkusíme pěstovat cukrové melouny na drátěnce, budou tak rychleji osychat a plíseň je nedostane tak rychle.

Fotografie vodních melounů jsou focené v srpnu 2014.

melouny_1.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

melouny_2.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

melouny_3.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Doufáme, že i Vám letos daly melouny bohatou úrodu a že jste si pochutnali.

Hezký podzim.  

Milada Schlingerová 

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Následující > Konec >>

Výsledky 41 - 50 z 87

Právě kvete
         

    4Mambo.nl

    © 2018 Veselazahrada
    www.abmmorava.cz