Cukrové melouny naroubované na kvalitní podnoži jsme chtěli vyzkoušet už několik let, v roce 2013 jsme měli jednu testovací rostlinku.... viz dále

Naše testovací rostlinka bohužel po prvním krásném melounku podlehla zubům vetřelce plzáka španělského, kterého jsme si v záplavě listů nevšimli, a který ukousal rostlinku právě bohužel v kořenovém krčku. I přesto byl ten 1  meloun vynikající.

Popis:  Meloun cukrový, latinsky Cucumis melo, je velmi blíce příbuzný s klasickými okurkami. Odrůda Anasta F1 od německé firmy Volmary je typ s pruhovanou slupkou, oranžovou dužninou, s vysokým obsahem karotenoidů a s typickou intentzivní vůní a chutí. Rostliny jsou robustní v růstu  a velikost plodů se pophybuje od 1 do 1,5 kg.  Cukrové melouny jsou velmi úrodné, jsou dříve zralé než vodní melouny. Na jedné rostlině vykvétají 2 typy květů, samčí - jednoduché, vykvétají jako první, a samičí - pod květem je viditelný malý melounek, ty vykvétají o něco později, když je už rostlina dobře rozrostlá.

Podmínky: Podmínky vyžadují stejné jako vodní meloun. Ideální je teplé celodenně osluněné stanoviště, plocha pro 1 sazenici je  min. 4-6 m2. Hnojení a zalévání je stejné jako u okurek, jen vody potřebují cukrové melouny více. Pravidelné přihnojování během vegetace podpoří násadu plodů.  Cukrové melouny se na rozdíl od vodních mohou pěstovat podobně jako okurky na opoře - drátěnce, či vyvázat k provázku. Pěstování na opoře snižuje riziko napadení houbovými chorobami. 

Výsadba a ošetřování: výsadba se může provádět za použití černé mulčovací netkané textilie, před výsadbou je vhodné vyhnojit pozemek organickým hnojivem (zetlelý hnůj, vyplozený žampionový substrát, kvalitní kompost) a dávkou základního hnojiva typu NPK. Výsadba se provádí po posledních jarních mrazících, cca po 15.5. teplota pod 0 °C je pro melouny likvidační. Velmi důležité je, aby místo roubování zůstalo nad zemí, nesmí se dostat do půdy. Zakořenil by roub a efekt roubování by se tím zcela ztratli.  Melouny se nezaštipují, zaštipováním a zkracováním výhonů se rostlina připraví o listovou plochu a tím pádem i o úrodu. Důležitá je pravidelná zálivka cca 5-10 l vody denně, pravidelné přihnojování (doporučujeme Kristalon Květ-plod). Při chladnějším počasí na jaře po výsadbě je vhodné rostliny nadkrýt bílou netkanou textilií. V roce 2015 jsme vyzkoušeli 2 různé způsoby výsadby, klasicky na zemi na černé mulčovací textilii a na dřevěné opoře, kdy rostliny byly vyvázané  nad zem. Obě výsadby byly  navíc mulčovány vrstvou ječné slámy, pro lepší udržení vlhkosti v půdě  a pro udržení rostlin čistých, nezablácených od půdy při větším dešti. Z pokusu vyplynulo, že rostliny na zemi na textilii začaly zhruba o 10 dní dříve dozrávat, ale o 3 týdny dříve podlehly houbovým chorobám a plody pravidelně v noci sklízeli hraboši. Rostliny rostoucí na opoře byly zdravělší a lépe se ošetřovaly. Plody nic neokusovalo, hraboši ani slimáci na oporu nelezli. Při použití slámy je potřeba dbát na to, aby  sláma nebyla ošetřená desikačními přípravky a herbicidy  na dvouděložné plevele typu Mustang, Dicotex, Dicopur,.... Přípravky ve slámě dlouho přetrvávají (i 2 roky, i po zaorání) a poškozují zeleninu. 

Choroby a škůdci: ze škůdců je nejčastější plzák španělský a  další druhy plzáků. Největší škody páchají na mladých rostlinách a na mladých narůstajících plodech. cukrové melouny mají měkčí slupku než vodní a pro slimáky jsou snadným terčem.  V roce 2015 se objevil další škůdce, v horkém a extrémně suchém létě se zralé plody staly zdrojem cenné vody pro hraboše, za 1 noc stihne hraboš sežrat celý plod, obvykle zůstane jen vykousaná slupka. Ochranou je jedině kvalitní pracovní kočka, která  si s nimi poradí nebo pěstování melounů na opoře, melouny visí a hraboši k nim nemají přístup. Horko a sucho také podporuje napadení rostlin sviluškou. Sviluška způsobuje posátí listů, poznáme to podle žloutnutí celé plochy listů, začíná u nejstarších. Sviluška nesnese vodu, za deštivého počasí se neobjeví. Ochrana je chemická - postřik povolenými přípravky (Nissorun). Je nutné ošetřit spodní starnu listů - tam se sviluška nachází. 

Cukrové melouny mají s okurkami a ostatními tykvovitými zeleninami  podobné choroby, tzn. že meloun cukrový potřebuje ošetřit proti antraknóze a Didymelle úplně stejně jako vodní melouny, obzvláště za deštivého počasí. První ošetření doporučujeme ihned při výsadbě,  prevence je  důležitá. Dále pravidelné ošetření od začátku července přípravky povolenými pro tykvovitou zeleninus účinnou látkou na bázi strobilurinů (Ortiva), dle návodu k použití. Riziko infekce lze snížit při pěstování melounů na opoře, listy rychleji osychají, při postřiku chem.přípravkem se lépe ošetří i spodní strana listů. Ochrana viz článek Roubované vodní melouny.

U mladých rostlin a sazenic  se může stát, že ze skrytého pupenu vyroste podnož. Podnož se dá poznat podle trošku jiného tvaru listů ale hlavně podle toho, že vyrůstá pod místem roubování, které je dobře viditelné. Prorůstající podnož je třeba odstranit ostrým nožem nebo nůžkami tak, aby zbytek rostliny zůstal nepoškozený. Pokud by se podnož ponechala, po čase by zcela přerostla naroubovanou odrůdu

Jak sklízet?

Je to trošku jiné, než u vodního melounu. Zralý cukrový meloun má intenzivní vůni, čímž nám sklizeň výrazně usnadňuje. Informace o tom, že zralý meloun pod tlakem lehce pruží se nám nepotvrdila, zralé plody Anasta F1 byly stejně tvrdé jako nezralé. Lehce se změní barva slupky, ale nejdůležitější vodítko je intenzivní vůně. Proto doporučujeme plody ke sklizni vybírat za teplého počasí, kdy je vůně nejvýraznější. Nezbývá než zakleknout do záhonu a zralý meloun si jednoduše vyčenichat. Při pěstování na opoře ušetříte při sklizni kolena, při čichání nemusíte klečet.

Přejeme vám velkou úrodu a hodně radosti při pěstování vlastních melounů.