Na co se vás zeptáme aneb co je dobré vědět, než si přijdete vybrat rostliny.

Zakládáte skalku, záhon, osazujete koryto nebo jen doplňujete rostliny do starší výsadby? Pokud ano, aby vaše volba byla správná a rostlinky splnily vaše požadavky a dělaly vám dlouho radost, je dobré vědět před výběrem několik základních faktů. .... viz dále

První otázka, kterou od nás uslyšíte, bude:

Jaký druh kamene jste použili při stavbě skalky?   

Vypadá to jako nepodstatná záležitost, avšak každá hornina – kámen –má svůj specifický chemismus. V přírodě mají horské masivy své horninové složení a svou specifickou vegetaci. Jiná je flóra balkánských pohoří, jiné rostliny najdete v Karpatech a zase zcela jiné najdete na Kavkaze. Je mnoho endemických rostlin, žijících pouze v jedné lokalitě a zcela přizpůsobených konkrétním podmínkám, ale také jsou rostlinky kosmopoliti – tzv. cirkumpolární – rostliny vyskytující se např. v mírném pásmu celé severní polokoule. Některým z nich také lidově říkáme plevele, ale jsou i některé krásné cirkumpolární skalničky. Podle toho, odkud rostlina pochází, je přizpůsobená chemismu a způsobu zvětrávání a hospodaření s vodou konkrétního horninového podloží. Zkráceně lze říci, že je důležité pH – chemická reakce – konkrétní horniny. Zda reaguje zásaditě – má vyšší pH (např. vápence, mramory, pikrity, travertin atd), nebo je neutrální (pískovce, břidlice) a nebo má kyselou reakci (žula, rula,..). U sopečných vyvřelin – tufů – je důležité, jakou horninu sopka roztavila, mohou mít reakci od zásadité až po kyselou. Pokud si nejsme jisti, jednoduchým testem zjistíme, zda se nejedná o zásaditou horninu. Na suché čisté místo na kameni kápneme kapku kyseliny, pokud je bouřlivá reakce a kapka šumí, je jisté, že kámen má vyšší pH a jeho reakce je zásaditá.

Skalničky pěstované v Evropě jsou sbírané desítky let v horách celého světa a nemůžeme je libovolně mixovat na jednu skalku, aniž bychom věděli, na čem v domovině rostly.

Pro skalničky rostoucí v horninách chudých na vápník je vyšší množství vápníku v půdě limitující, vápník pro ně v půdě zablokuje železo a hořčík, to se stane nepřístupné a rostliny během několika let uhynou na naprostý nedostatek železa. Naopak nedostatek vápníku pro vápnomilné rostliny způsobí chlorózu listů a chřadnutí vápnomilné rostliny až její úhyn. Ne vždy je to takto drastické, mnoho rostlin se dokáže poprat s odlišným pH, ale rostou pomaleji a jsou náchylné k chorobám, ke stresu ze sucha apod. Nejsou v dobré kondici a nejsou potom ozdobou skalky, jak bychom chtěli.

Horniny s vysokým obsahem vápníku, jako např. vápenec, zvětrávají rozpouštěním při dešti a zálivce, rozpuštěný vápník se potom dostává do půdy v okolí skalky. Nepomůžeme si tedy na dlouho, když kyselomilné skalničce přidáme ve vápencové skalce rašelinu.

U pískovců musíme obdobně počítat s tím, že vážou při dešti v pórech vodu, podobně i travertin či sopečný tuf.

Jak je skalka orientovaná ke světovým stranám?

I toto je důležitá informace. Vzhledem k podstatě skalniček je málokdy pěstujeme na rovném záhonku. Sklon skalky a odklon ke světovým stranám je další kritérium pro výběr ideálních rostlin. Na jižní expozici porostou jiné druhy než na severní.  A rostliny se nedají „oblafnout“. Skalničkám rostoucím na severních stěnách nenahradíme sever přistíněním, pořád budou vědět, že nejsou na severní straně skalky.

Jak je skalka osluněná během dne?

Množství slunečního denního svitu je pro mnohé rostliny limitující. Většina skalniček je náročná na světlo, ale přímé polední slunce miluje jen část z nich. Podstatné je rozptýlené světlo. Rostliny balkánských hor, stepní rostliny a polopouštní zvládnou skvěle jižní expozice, zato převážná většina alpských rostlin a rostlin z vyšších nadmořských výšek a velehor, např. celá skupina rodu lomikámen, na poledním úpalu bude připálená, s červenými oschlými spálenými listy. Někdy pomůže vysadit rostliny do zákrytu většího kamene, ale většinou je lepší vybudovat skalku s více sklony, ne jen na jih.

Jak je skalka velká – rozsáhlá?

Pokud stavíte menší spárovou sbírkovou skalku, nebo je skalka jen např. částí terasy u domu, může se zvolit větší množství kompaktních bochánkovitých skalniček. Menší skalky jsou dobře přístupné a rostliny náročné na péči jsou zde dostupnější a péče je časově zvládnutelná. U větší, rozsáhlejší stavby, větších přírodních skalek, je nutno  přizpůsobit výběr rostlin.  Do velkých skalkových méně přístupných partií se hodí jiné rostliny, než do miniskalek a koryt.

Použili jste mulčovací textilii pod kameny?

I toto je důležitá otázka. Někdy to vypadá, že mulčovací textílie je všemocná a na zahradě zachrání od plevele vše. U skalky je to nutné zohlednit, spousta spárových skalniček je náročná na dostatek vzduchu pro kořenový systém, vzhledem k tomu, že rostou v sutích a štěrbinách, takže zakrytí povrchu půdy textilií jim ve vlhkých měsících a v parném létě způsobí uhnití. Je řada druhů, které naopak textilii zvládnou, jako například rozchodníky či mateřídoušky.

Je vaše skalka na horách či v nížině?

Vypadá to, že na hory, do drsné horské přírody na skalku k chatě či chalupě je potřeba vybrat rostliny řádně otužilé a připravené na vše. Opak je pravdou. Majitelé skalky na horách od 500m.n.m si mohou libovat, skalničky jsou především horské rostliny a výsadbou do vyšších poloh je vlastně vracíte domů, do jejich přirozeného prostředí. To, že máte v zimě 1m sněhu je pro skalničky opravdovým rájem. Pěstitelé z nížin mohou jen tiše povzdychnout. Na horskou skalku si můžete dovolit vysadit skoro vše.

Kolik času jste ochotni skalce věnovat?

Poslední a skoro nejdůležitější otázka. Je skalka součástí sbírkové zahrady, kde trávíte každou volnou chvilku nebo je to kousek divoké přírody na chatě v horách, nechaný napospas sám sobě a srnkám? Kolik času chcete věnovat svým rostlinám, aby vám dělaly radost? I podle toho je potřeba volit vhodné druhy. Od těch nejnáročnějších drobečků s obrovskými květy až po pionýrské nenáročné rychle rostoucí polštáře. Není pravdou, že skalka je nesmírně náročná na čas. Dobře založená skalka je potěšením, ne dřinou. Ale i tato skalka chce svou péči.

Co ještě zákazníkům říkáme? Každá skalka má své specifické milkroklima, které je ovlivněno například blízkostí lesa nebo vodního toku, blízkostí města, polohou, půdou, prouděním vzduchu,  atd.  Proto neporostou stejné rostliny na vaší skalce, jako na skalce ze stejného kamene o pár kilometrů vedle. Je nutné si skalku osahat a trošku se jí přizpůsobit. Pokud na skalku už potřetí vysazujete vysněnou rostlinu a ona opět uhyne, je lepší to zkusit s jiným druhem. Každá skalka časem vyselektuje podle podmínek a péče druhy, které zde porostou skvěle a skalničky, které se budou trápit a uhynou. Je potom jen na pěstiteli, jestli chce mít skalku sbírkovou, i za cenu, že se některé rostliny budou trápit, a nebo pro potěchu oka a srdce jen s rostlinami, kterým se bude dařit, i kdyby měly být jen obyčejné.

Pro začátečníka to vypadá velice složitě, ale od toho tu jsme my, abychom vám s výběrem podle svých dlouholetých zkušeností poradili.  

Přejeme se skalkou jen samé radosti a potěšení pro oči i pro duši.