Zimní  počasí nám dává pravidelně vědět, jak vrtošivá umí zima v nížině být.  Ledovka a souvislá vrstva namrzajícího mrholení nepřispívá k tomu, aby naše skalky a zahrady prosperovaly a vzkvétaly, jak bychom si přáli.

Jak reagovat, když se objeví negativní jevy našich zim v nížiině?

Máme pár tipů, každoročně zkoušíme co dělat při rozmarech počasí. 

1)  ledovka  - při včasné reakci můžeme poškození rostlin namrzlou vrstvou ledu zmírnit nadkrytím skalky a koryt ideálně vrstvou chvojí, která zachytí namrzající vodu a skalničky se nedostanou do ledového sevření. Pokud nejsme schopni nachystat chvojí včas, poslouží stejně dobře netkaná bíál textilie a v případě katastrofy jakákoliv nadkrývací plachta či textilie z prodyšného materiálu. podstatné je, aby se voda nedostala na podchlazené zelené části rostlin, které dokáže při déletrvající námraze zcela udusit. U ledovky je nejdůležitější velmi rychlá reakce. Jakmle ledovka odtaje, můžeme zakytí opět odstranit. V žádném případě namrzlé rostliny nerozehřívejte násilím, čím pomaleji a přirozeněji rozmrznou, tím menší budou škody.

2) holomráz - běžným nížiinným jevem bývá silný mráz při úplném nedostatku sněhu. Horské druhy jsou celou zimu pod souvislou vrstvou prašanu jako v peřince, v nížině jim to nemůžeme dopřát. Holomazy škodí i zatahujícím druhům skalniček a trvalek, půda promrzne do velké hloubky a dojde k nevratnému poškození kořenů a zimujících pupenů.  Nejhorší kombinace bývá holomráz  se slunečním svitem a větrem. Slunce a vítr způsobí, že ze zelených částí rostlin velmi rychle vysublimuje voda a rostliny nezmrznou ,jak by se dalo očekávat, ale uschnou, zimní slunce a vítr je spálí a vysuší.Jaké můžeme provést preventivní opatření?  Pro stálezelené rostliny je důležité, aby před příchodem mrazů byly dobře zásobené vodou, když je suchý podzim, je ideální důkladná zálivka. Pokud holomrazy nastanou, je důležité okamžitě po jejich odeznění, pokud to počasí dovolí a teplota vystoupá nad 0°C   zálivku zopakovat.  Hlavně koryta a misky, kde voda vysublimuje nejrychleji.Ostré slunce a vítr můžeme zmírnit nadkrytím rostlin například chvojím, ideálně takovým, aby hned neopadalo, nebo můžeme použít několik vrstev zelené stínovací textilie. Při silných mrazem můžeme chránit i zatahující druhy trvalek vrstvou mulče, například chvojím nebo kůrou, popřípadě slámou. Chvojí  po skončení mrazů odstraňujeme, ale u kůry nebo slámy to není nutné, trvalky mají mulčování rády

3) rozbředlý sníh - opět pro většinu vysokohorskch rostlin jev cela neznámý, neumí se s ním vyrovnat. Skalničky se při zimním tání  a při dešti se sněhem po delší době v rozbředlém sněhu udusí a uhnijí. Proto je důležitá drenáž, v dobře založené skalce s kvalitní drenáží se voda z rozbředlého sněhu dlouho neudrží a odteče pryč.  Bohužel v situaci,kdy čerstvě rozbředlý sníh zmrzne a všechny rostliny zamrznou do ledu se nedá nic dělat, snad je doufat. Tato situace se obvykle objevuje až  v brzkém jaru, při tání sněhu.

Přejeme Vám zimu bez komplikací a hodně radosti z rostlin opět na jaře.